Pro dobrotu na žebrotu

Když jsem paní redaktorce Milevských novin Ině Kaulfuss posílala fotku a 4 řádky o vítání občánků s Delfínkem, měla jsem z toho opravdu dobrý pocit. Celá akce byla určena pro maminky - chtěli jsme podpořit kojení, předat informace o možnostech při různých problémech s kojením, o výživě dětí, chtěli jsme maminkám dát pár malých praktických dárečků. Shánění sponzorské spolupráce - zejména pak shánění odborné literatury od Laktační ligy - nás stálo mnoho sil a času. Když se nám podařilo získat potřebné věci, radovali jsme se z toho, že se budeme moci připojit ke slavnostnímu vítání občánků, že budeme pomáhat osvětě, informovat a že se maminkám představíme jako mateřské centrum, kde mohou hledat inspiraci a zázemí...

Místo toho vyšel článek, který mi vyrazil dech. Stejně tak dopálil pana starostu, paní matrikářku a další... Cožpak musí být vždy dobrý a dobře míněný počin náležitě potrestán?

Citace článku jsou uvedené v takovém kontextu a tak poskládané, že to vyznívá tak, že citovaná Matoušková (to jako já) prostě zhodnotila, že město je vlastně k ničemu a že nebýt Delfínka, maminky by si vítání vůbec neužily............. TOHLE JSEM NIKDY NEŘEKLA A NIKDY SI TO ANI NEMYSLELA!! Bylo pro mne ctí, že jsme se mohli připojit k vítání, že nám paní matrikářka Anna Randová vyšla vstříc a že je to opravdu vydařená akce....

Efektem článku je to, že Delfínek už nemůže vítat malé občánky, že se informace o kojení nedostanou k maminkám a že vztahy Radnice a Delfínka jsou velmi poškozené :(

Chce se mi opravdu brečet... Celé dny zařizujeme, sháníme, vymýšlíme, telefonujeme, běháme... Naše rodiny tím trpí, ale snažíme se, abychom rodičům v Milevsku mohli nabídnout příjemné možnosti trávení volného času, zábavu, ale také informace a vzdělání.... Ale mám dojem, že to dlouho nevydržíme - skákat přes všechny ty klacky....

Omlouvám se, ale musela jsem to napsat... VM